Pocity

Chci psát, ale nenacházím slova,
ťukám na klávesnici, mažu, a pak znova.
Na prst si namotávám pramen svých vlasů,
zoufám si a kleju, k čertu s tím, k ďasu!
Chci se jen vypsat z pocitů svých,
chci zbavit se myšlenek trýznivých.
Na chvíli zapomenout na svět a okolí,
zapomenout, jen ať už to nebolí.
Jako když člověka trhají na kusy,
tak se cítí ten, kdo smutek zakusí.
Mnu si tváře a energiťák popíjím,
drahocenné minuty nadáváním zabíjím.
Proč, říkám si, proč to nejde ven,
proč ta bolest není jen zlý sen,
proč o tom napsat nedokážu ani hlásku,
proč je to, jako bych přes pusu měla pásku,
proč mě ten osud nemůže nechat být,
vždyť chci jen na chvíli štěstí kolem zřít.
Vždyť chci jen na chvíli klid a pokoj mít...