Nutkání

Smutek, pláč bez lítosti,
pláč, jenž nenalézá radosti.
Strasti, stesk a strach,
když udeří smrti pach.
Smrt udeří, klepe na okna,
provaz se třepí, trhá se lokna.
Neznámé oči a srdce vzdálené,
i to je cizí ztrátou spálené.
Truchlící dav, však smutných jen pár,
upřímnost zhynula, přetvářka je dar.
Dar, jenž mrtvého nezklame,
však přeživší na kolena dostane.
Těžké je rozlišiti faleš a smutek,
zda stačí jen stát či vykonat skutek.
Slzy mnohé odkryjí, výraz tváře zatančí,
však i pláč někdy na faleš a výsměch nestačí.
Pak zůstává otázka, dotaz pln důvěry,
než srdce učiní konečné závěry.
Smutek jen předstírat a zavinit pukání,
zatěžko pochopiti, kdo má to nutkání.