Přesně tak. Začala škola, a pro ty z nás, co už několik let čekají na svůj dopis z Bradavic, je to každoroční zklamání, vstoupit do budovy, co neoplývá magií. A pro ten zbytek je to prostě jenom opruz.
Co se týče mě, nechci optimisticky tvrdit, že jsem snad přes prázdniny měla čas na psaní, a že jsem psala, ale pořád jsem se dokopala alespoň k recenzím. Prostě jsem blogger-neblogger. Neustále jsem si říkala „sakra, napiš něco“, ale sakra - nic jsem nenapsala. A bohužel nemůžu tvrdit, že by se tohle s novým školním rokem mělo zlepšit. Nejenže si na truc vedu rozsáhlý RPG projekt, jenom abych si vynahradila Bradavice a vylepšila svůj mudlovský život, do toho mám milion odpoledek, seminářů, učení… což završuje brigáda. A k ní přibude další! A že adminuju na HP stránce a stránce o knížkách? Jejku!
Všichni to máme těžký. Nevytahuju se. Jen se z toho asi zcvoknu. Ale protože tak nějak toužím psát, protože mi v hlavě myšlenky bzučí jako v úlu, rozhodla jsem se stát aktivním bloggerem a pravidelně spát psát (kéž by to byla ta první možnost). Dejme tomu, že si dám předsevzetí (uprostřed září, jak originální), že každou sobotu něco hodím na blog.
Recenzi? Novou kapitolu povídky? Anebo snad nějaký mišmaš toho, co se děje u mě či ve světě? Kdo ví. Zaměřím se i na svět knížek, když už pracuju v knihkupectví, a zkusím těm, kdo by měli zájem, přiblížit, jaký to je mít takovou brigádu. Prostě budu… psát. A třeba se nezblázním.
A sice tohle moc lidí nečte… Ale co. Psaní není o tom, aby to bylo pro lidi. Člověk, co nepíše pro zábavu, píše leda tak za trest.
Xoxo,
Agule99
Žádné komentáře:
Okomentovat
Předem děkuji za každý komentář :)