Devátá recenze aneb nerozhodná America

Elita

Kiera Cassová

„Jestli má lady America vyhrát, potřebujeme plán.“

Originální název: The Elite
Vydání: První
Nakladatelství: Cooboo
Počet stran: 278
Vazba: Hardback
Rok vydání výtisku: 2015
Překladatel: Jana Montorio Doležalová

Anotace: Třicet pět dívek přišlo do paláce soutěžit v Selekci. Všechny až na šest byly poslány domů. A jen jedna se provdá za prince Maxona a bude korunována princeznou Illey.
America si pořád není jistá, kde leží její srdce. Když je s Maxonem, nechává se unášet jejich novou dechberoucí reakcí a nesní o ničem jiném, než být s ním. Ale kdykoliv vidí Aspena vykonávajícího práci strážce v paláci, je strhávána vzpomínkami na společný život, který si plánovali. Jak se skupinka zmenšila na Elitu, jsou ostatní dívky ještě odhodlanější získat Maxona - a Americe běží čas na rozhodnutí.
Právě když si je America jistá, že se rozhodla, zničující ztráta ji donutí znovu o všem začít pochybovat. A zatímco se snaží představit si budoucnost, agresivní rebelové odhodlaní svrhnout monarchii nabývají na síle a jejich plány by mohly zničit její šanci na jakýkoliv šťastný konec.

Plynulý začátek
Začátek druhého dílu byl vcelku pohodový a plynulý. Čtenář si poklidně užíval písmenka, hltal odstavec po odstavci a dostával se tak do sítě, ze které později není zpět. Protože po tom, když vám začne vadit několik věcí, počínaje bodem a), konče někde v polovině abecedy, tak stejně nejste schopni přestat, protože sakra chcete vědět, jak to skončí, a přitom je od začátku sakra jasné jak to skončí. Tedy, alespoň u mě to tak bylo. Ale sebevíc si jste jistí, že to dopadne dobře, tím, víc o tom pochybujete. Co kdyby měla autorka opravdu jiný záměr? Co pak? What am I gonna do with my life?
Ale zpátky ke knize. Elita se mi ze začátku, a vlastně až skoro do poloviny opravdu líbila. Četla se dobře, bez problémů a stupňované Američiny nároky jsem ignorovala. To, že se mi postupně svým zapeklitým rozhodováním má původně oblíbená postava dost odcizila, to taky pomlčím - zatím. První polovina byla, i přes tohle všechno, vážně dobrá.



A ta druhá?
A jéje. Každý, kdo četl Elitu, se určitě v průběhu jí milionkrát plácl do čela. Co to ta holka provádí? Věřím, že takhle jsem nelamentovala jen já. Kolikrát máte chuť knížku odložit, protože radši nechcete vědět, jak to skončí. Ano, pořád mi byla sympatická ta bojovná část Americy, která by radši rozpoutala další válku, než nechala věci tak, jak jsou. Ale to její příšerné rozhodování a oddalování… Je sice pravda, že kniha ve čtenáři má probouzet emoce, byť negativní, ale mám pocit, že v tomto případě to bylo až moc přehnané.
Kromě Americy mě v knize iritovala už jen jediná postava, a tou byl Aspen. Nejradši bych ho vyhodila z paláce zadním oknem. A věřím tomu, že se mnou budete souhlasit. Nicméně u postavy, jakou byl Aspen, už věřím, že byl záměr otevřít ve čtenáři stav záporných emocí a napětí, za což autorku „chválím“. Takové malé plus. Sice je konec celé série očekávatelný, ale proč to hlavním hrdinům zlehčovat?
Co bych nezařadila ani mezi minusové či plusové body děje, byl Maxon. Sám o sobě se taky nezachoval mnohdy nejlépe, ale to je tentýž případ jako u Americy. Oni dva si to prostě nezlehčovali, a to čtenáře jednoduše irituje. Každopádně postavu Maxona jako takovou nelze nenávidět. S tím vším, co už protrpěl…

Zbytek postav, děj jako třešnička na dortu
Co knize zaručuje čtivost, jsou osudy zbylých hrdinů. Postavy jako May či Marlee opět nezklamaly, naopak byly jedním z důvodů, proč jsem si nakonec Elitu užila. Zvrat, který s sebou přináší Marlee (#nospoiler) je část knihy, kterou mám nejvíc ráda i nejvíc nenávidím. Je nejpovedeněji napsaná, vymyšlená a zformulovaná, ale uh… Ti, kdo četli, pochopí, proč ji zároveň tak nenávidím.
A děj… Ten jako takový se mi vlastně povětšinu času líbil. Nebyl skvělý, ani vyloženě špatný. Některé části, které jsem vypíchla, byly skvělé, ale bohužel byl děj sestaven i z jiných scén, které už takové rozhodně nebyly. A přiznám se, že se mi zdálo, jako by byl až moc natahovaný. Neustále se točil kolem jednoho toho samého, aniž by kdokoli nabídl řešení. Trochu… únavné, řekla bych. Vlastně hodně únavné, co si budeme vykládat.

Závěrem
Kniha je dobrá. Vážně je. Dá se číst, a když překousnete určité Američiny vylomeniny, tak se to čte dokonce i více než dobře. Ale mám svoje důvody, abych s klidem prohlásila, že se mi z celé série líbila nejméně. Je nutná pro další díl, ale to na mém názoru nic nemění.

76%