Desátá recenze aneb konec dobrý...?

První

Kiera Cassová

„K Severce obrátím zrak svůj,
ona je věrný průvodce můj,
pravdo, cti, na povrch pluj,
vždy při mně stůj.“

Originální název: The One
Vydání: První
Nakladatelství: Cooboo
Počet stran: 278
Vazba: Hardback
Rok vydání výtisku: 2015
Překladatel: Jana Montorio Doležalová

Anotace: Když byla America vybrána do Selekce, ani ve snu by ji nenapadlo, že by se ocitla na dosah samotné koruny, natož k srdci prince Maxona. S blížícím se koncem soutěže narůstají hrozby za branami paláce a America si uvědomuje, jak je lehké všechno ztratit a jak těžce bude muset za svou budoucnost bojovat.

Je trochu paradox, že u druhého dílu se mi více líbila první polovina, a u toho třetího až ta druhá. Vlastně je to dost velkej paradox. Ale začněme radši od začátku.

Vážně, Americo?
Protože se oproti minulé knize America v dělání špatných rozhodnutí moc nezlepšila, tloukla jsem se knihou do hlavy hned u druhé kapitoly. Vážně, Americo? Samozřejmě nechci spoilerovat, a ani nebudu, ale předem upozorňuju ty, co to náhodou ještě nečetli: připravte si pevné nervy. Tohle bude bolet.

Drsný začátek
Jako poslední kniha v původní trilogii začíná První docela drasticky. Ale ono je to svým způsobem dobře, protože to dodává knize na napětí. A stejně jako v minulém díle, i v tomto se mi líbilo, jak se America nevzdává. Její rozhodnutí ohledně Maxona a Aspena sice jsou na palici, ale tu Americu-bojovnici jsem si přesto oblíbila.

Trocha humoru a emocí do vínkuCo musím autorce připsat k dobru, jsou vtipné scény, kterými v První rozhodně nešetřila. Několikrát jsem se zasmála i nahlas, a postupně jsem přicházela na chuť té malé skupince děvčat, co zůstaly. Navíc ony zbylé ústřední postavy - Celesta, Elise a Kriss - se začaly sbližovat i mezi sebou. To, že se Selekce blížila ke konci, stmelilo nejen knihu se čtenářem, ale i hrdiny, a vy tak beze slov čtete a rozplýváte se nad tím, že už to vlastně končí. Za humor i emoce, vyskytující se především v druhé polovině knihy, dávám autorce jednoznačně velké plus.

Přehoupnutí přes polovinu
Samozřejmě nic není růžové, což se čtenář dozvídá společně s hlavní hrdinkou během děje druhé poloviny knihy. Svět okolo se stává horším místem pro život, a jednoduše je to pro všechny čím dál tím těžší a těžší. Do toho pořád trvá Selekce, a rozhodnout se v takovém prostředí není zrovna procházka růžovým sadem. Možná proto mi postupně přestávala vadit Američina zdrženlivost, protože teď už na to oddalování měla skutečně právo.
Ovšem být na Američině místě, beru Maxona všemi deseti. V třetím díle Selekce, se nám totiž Maxon „otevírá“ a jako správná fangirl prohlašuju, že ho nelze nemilovat. To se už ale netýká další mužské postavy, a to Aspena. Nám známý milostný trojúhelník, táhnoucí se už od konce první knihy, se stupňuje společně s dějem, a čtenář v jednu chvíli neví, jestli uškrtit Americu, anebo Aspena.

Konec? Pche.
Blíží se poslední kapitoly, stránky ubývají a ubývají a čtenář si myslí, že už to dopadne dobře. A že se šeredně zmýlil. Autorka, v úmyslu konec ještě trochu osladit, udělala konec opravdu speciálním. Některé zvraty se mi líbily víc, některé míň, ale pravdou zůstává, že jsem opravdu zůstávala napjatá až do posledního odstavce.

Shrnutí
Když bych měla shrnout celou knihu, tak bych prohlásila, že se mi skutečně líbila spíš až druhou polovinou. Ta první nebyla vyloženě špatná, ale jak jsem psala výše - několikrát jsem měla chuť proklínat jak Americu, tak Aspena, ale i jiné postavy.
Naopak v druhé části knihy jsem se jen vezla. Opravdu se mi líbilo dojetí, které ve čtenářích spisovatelka probudila, a stejně tak i všechny postavy do jedné mi nakonec přirostly k srdci. A některé až moc.
Co se týče stylu napsání, tak s tím nemám prakticky žádný problém. Texty paní Cassové se mi čtou dobře, a pokud ne, tak mám spíš problém s postavou, než přímo s textem. Takže tomu bych nic nevytkla.

A bude to happyend?
I když už vyšla další kniha, jakýsi sequel, The Heir, stejně mám v sobě příliš dobrou duši, na to, abych vám vyzradila konec. Nechte se překvapit. Šťastný konec to je, ale kdo ví, v jaké podobě? A jakou to vyžádalo daň?

Závěrem
Kniha se mi líbila více než Elita, tedy druhý díl, ale pořád měla nějaké mouchy. Se závěrem jsem víceméně spokojená, až na některé drobnosti, a určitě bych doporučila celou sérii všem čtenářům, co mají YA knihy rádi. Příběh Americy a Maxona je v konečném důsledku vážně, vážně skvělý.

84%