sobota 31. března 2018

Veselá samota

Jdeš sám po cestě,
skrz neskutečné sny.
Jdeš sám po cestě,
dereš nekonečnými dny.
Kráčíš a nečekáš,
srdce ti v hrudi hlasitě buší,
kam směřuješ, proč utíkáš,
málokdo to ví či tuší.
Jen ty a tvoje myšlenky,
někdy temné, jindy sluncem ozářené,
múzou políbené
jsi sám s myšlenkami
po tváři ti kanou slzy
možná tě to v hloubi duše mrzí.
Ostatní se ptají, kladou dotazy,
valí je na tebe ze všech stran,
kdyby ti tak jenom rozuměli,
že občas chceš být sám.
Že občas není třeba cíle,
když je tvůj život plný dření, píle,
že občas chceš jen vypnout,
utéct před osudem, který je ti dán,
skrýt se před pohledy okolí,
skrýt se, jenom ať to nebolí.
Kdyby ti tak jenom rozuměli,
že občas chceš být sám.

pondělí 12. března 2018

Cizinec

Zdravím tě, cizinče,
konečně jsi tady!
A co to vidím za tvými zády?
Ptám se, zda-li je to smutku splín,
nebo je to od paprsků stín?
Těší mě, že jsi s sebou slunce vzal.
Víc jsi toho nepobral?
Květiny, vůně, štěbetání ptáčků?
A, už to slyším, slyším jejich hlasy,
a najednou mi vítr čechrá vlasy!
Nezapomněl jsi nic.
Přesto příště přines víc -
třeba trochu světla!
A nepohrdla bych i špetkou tepla,
ať zas nemusíme do čepic.
A vůbec, posaď se u nás,
zdrž se chvilku, nevracej nám mráz.
Můžeš tu s námi co nejdéle být,
užívej si, než budeš muset jít.
Jsme rádi, že se příroda odhodlala,
že tě mezi nás přivolala,
že zimu odehnala a jaro nám dala.

neděle 11. března 2018

Věrný přítel

Obklopen krajinou a šepotáním
vítáš starého přítele.
Konečně je tady s námi.
Po měsících útrap a stesku,
po dnech plných bouřek, blesků,
konečně objevil jsi stezku,
cestu do pohádky,
projdeš se po ní tam a zpátky,
projdeš kolem řek a tůní,
přírodou plnou roztodivných vůní,
projdeš alejí rozkvetlých stromů.
Tvůj přítel nenechá tě zabloudit,
vždy ukáže ti cestu domů.
Vždy pečlivě se ujistí,
že jsi v pořádku.
Za pomocí vánku, listí,
dovede tě k tvému cíli,
pomůže ti nabrat síly.
Usměj se na něj, rozhlédni se.
Cítíš to? Raduj se, poskoč si,
lehni si anebo sedni, opři se zády!
Začni si užívat, jaro je tady.

čtvrtek 8. března 2018

Štěstí

ZADÁNÍ: Co je to štěstí?

***

Když se malý človíček narodí, je přirozeně zvídavý a ptá se. Na většinu jeho otázek, jako například, kde se na obloze vzalo slunce, nebo proč má tráva zelenou barvu, jsme schopni odpovědět. Jedná se koneckonců o poměrně jednoduché a triviální dotazy. S přibývajícím věkem ale přicházejí mnohem náročnější dilemata. Jedním z takových problémů je i štěstí. Kde a kdy se objevilo? Cítíme ho všichni bezpodmínečně? A co to vlastně vůbec je?

Tuto otázku si kladou lidé už po století, ne-li déle. Vždyť i filozofické směry jsou klasifikovány podle toho, jak kdo tento pojem vnímá. Zkrátka a dobře, kamkoli se člověk podívá, najde pokaždé nějaké nové vysvětlení. Přirozeností každého z nás je utvářet si názory na základě toho, co se dozvídáme, a vzhledem k faktu, že výchova i vzdělávání jsou světadíl od světadílu od sebe navzájem odlišné, není divu, že se výsledná diverzita odráží i v pohledu na filozofická témata.

Podle mého názoru je štěstí pocit, na který se nelze dívat jinak než subjektivně. Každý ho vnímáme jinak, někteří z nás při pouhém objetí, u jiných se mísí s pocitem dobře odvedené práce a hrdosti. Nelze jej vyjádřit obecně, není to matematická rovnice. Stejně tak se nedá říci, zda je někdo šťastný dostatečně na to, aby se o štěstí dalo mluvit.

Pro mě osobně je štěstí neprozkoumaná škála, horská dráha, po které se vezu životem, přičemž někdy jsem dole, někdy nahoře. A teprve v cílové rovince se ohlédnu a budu schopná říct, co přesně to štěstí vlastně je.

úterý 27. února 2018

Joy & Sadness

Close your eyes.
If you're sad or even mad
take your soul
squeeze it
shake your head
and breathe.
Imagine an ocean,
the aroma in the air
take a whiff, smell the salt.
Then take your feelings
take them, wrap them
grap them like a ball
throw it away, let it fall
watch sink under the water
under the salted surface of the sea
watch it, feel it, stay free.
Open your eyes.
Shelter yourself from the lies.
Let your smile be your shield
don't let your heart be a field
it's not a target for your sadness.
Don't aim on it, cover it,
unchain yourself from madness.
Remember on the happy moments,
on the sand of lucky thoughts
then jump into it, swim, don't be coy,
you're never too old to play like a boy.
Never forget the core of your joy.